Povaha:

Mladá lady, zpravidla často nepochopitelná přihlouplou mužskou společností jakožto inteligentní jedinec. Společensky se snahou nekonfliktní, vždy upřímná a poněkud milá. Na veřejnosti má to správné vychování a to se bohužel nemění ani v soukromí. Říká co si myslí a jak co cítí, avšak vždy zaobalené do sladkého podání. Pokud se chce vyjádřit tak, aby nebyla následně pokáraná, buďte si jistí, že sarkasmus jí nechybí. Není to ale nijak krutá osoba, ba naopak. Pokud se někdo dostane přes tu vrstvu, kterou si utvořila, zjistí, že dokáže být snad i milá a uvolnit se, aniž by stále přemýšlela nad správným spojením slov, které by vyjádřili její názory poněkud šetrněji. Jak to ale u žen bývá, pokud přeteče pohár trpělivosti, začne běsnit. Musí se, ale uznat, že i přes jakoukoliv špatnou situaci, dokáže si na tváři uchovat formální obličej. 

Umí lidem naslouchat a podpořit je, i když se sama necítí nejlépe. Je také hodně empatická, dovede se vžít do emocí druhého člověk a pochopit, jak se cítí velmi snadno.

Jedno z jejích oblíbených míst, kam chodila, byla knihovna. Ráda čte a dozvídá se něco nového. Na dívku je celkem bystrá, i když to nedává moc najevo. Většinou, když byla sama, si sedla na lavičku v zahradách, kde poslouchala zpěv ptáčků a sama jim na oplátku něco zazpívala. Taky se sama věnuje částo kreslení. Kreslí převážně krajinky a přitom si pobrukuje různé melodie písní.

 

Minulost:

Celaena se narodila letního rána jako čtvrté dítě do rodu Taillandier. Dětství prožívala pod tvrdou výchovou, aby z ní byla později skutečná lady. Bylo jí zakázáno jako ostatním cestovat za hranice kraje a Halburnu. Byla vychovávána a učená etiketě, politice a omezení emocí, avšak uzavřít v sobě své pocity a emoce odmítala. V jejích dvou letech se jí a jejím sourozencům narodila sestra... Život šel dál a ona rostla jako z vody. Stávala se z ní mladá žena, která měla svou hlavu a byla tvrdohlavá. Rychle se učila, avšak smět opustit kraj měla zakázáno a jediné byl se procházet po zahradách. Její otec byl pedant, a proto ji skoro na každém rohu hlídali služebné. Poté přišla roku 1611, kdy jí bylo čerstvě osmnáct, morová rána. Její a dalších sourozenců rodiče zemřeli a spolu s nimi i nejmladší sestra. Dny se táhly a z nich se stávali týdny a měsíce. Z jejího srdce vymizel smutek, opět se snažila být šťastná. Po roce se její bratr Gabriel stal hrabětem a tím se snažil i napravit chyby předchůdců. Celaena byla za něj šťastná, ale co nevidět ho začala nesnášet. Každé ženské příbuzenstvo včetně Celaeny poslal do klášterů, aby se věnovali Bohu. Bohužel mladičká lady se musela s tím smířit a podřídit se rozkazu. Putovala do kláštera v Howe a tam pobývala dva roky. Sama se oddala Bohu a našla své pravé já, které musela po celé dětství schovávat, avšak zatím nepoznala pravého muže. Po dvou letech v klášteře se vrátila do Berktonu v Halburnu k bratrovi.

​

​

​

Suaxxa