Povaha: 

Vždy ji potkáte dokonale upravenou. S drahými šaty a většinou rozpuštěnými vlasy se sponkami, nebo čelenkou. Je krásná, což o sobě dobře ví, a taky určitě není hloupá, ale od jiných šlechtičen zas tolik nevybočuje. Je zvyklá snášet samotu,  ale raději má společnost, které se však nikdy nenutí. Pozná, kdy je žádaná a pokud to tak není, sama ztrácí zájem se s dotyčnými dále stýkat. Se životem u dvora již má zkušenosti a její chování pod královskou střechou je přirozené, nalinkované přesně podle společenských norem. Umí být nenápadná, ale pokud získá pozornost, užívá si jí - za to mohou komplexy z jejího dětství. Nestraní se jak komunikaci se ženami, tak s muži. Má ráda zábavu a dokáže být nenucenou, humornou, ale i inteligentní společnicí. Na druhou stranu má problém přijímat nucené závazky a špatně snáší typické dvoření. Upřímné vztahy buduje velmi těžce, dnes má stále nejblíž jen ke své rodině, pro jejichž ochranu a dobrou pověst by podstoupila i velké oběti. 

V mnohém je podobná své matce a sestře. Ví, že život v paláci je plný přetvářky, které se pro své bezpečí drží. Pokud bychom se měli dostat pod společenskou masku, za kterou Grace vystupuje, poznali bychom prozíravou, realistickou a často sarkastickou ženu. Na její věk má vyspělé názory, o které se nedělí s každým. Je hodně hrdá, po rodičích cílevědomá. Ustanoví-li si něco, pravděpodobně toho dřív či později dokáže docílit. Hodně se zajímá o dění kolem sebe. Není typickou “drbnou,” ale jen málo co ji unikne.

Na sloužící není hrubá, ale pochopitelně je zvyklá žít v luxusu, který od svého okolí požaduje. Špíny se štítí, ze silného zápachu na ní jdou mdloby. Miluje sladké, ale je opatrná - ne kvůli hlídání kalorického deficitu, ale kvůli alergii. Po pozření skořápkových plodů se už párkrát málem udusila. A ona si vlastní smrt vždycky představovala jinak, dramatičtěji. To ji ořech coby vražedná zbraň zkrátka neslibuje.

 

 

Minulost: 

Grace se narodila v horký červnový den jako čtvrtý a posledný potomek hraběte z Lybsteru. Stejně jako její starší sestra, i ona na svět přišla dřív, než se očekávalo. Narodila se v kočáře, když se hraběnka Helen Burton vracela za rodinou po své návštěvě v Coalfellu. Droboučká Grace se tak jako jediná z rodiny nenarodila v Lybsteru, což jí však nikdy nepředhazovali.

Grace vyrostla opečovávaná na každém svém kroku, nikdy se na ní nešetřilo, nikdy nemohla strádat. Ale přestože by to nikdo nahlas nepotvrdil, Grace vyrůstala ve stínu svých starších sourozenců a především ve stínu Evangeline. Svou sestru považovala za nejlepší přítelkyni, ale přesto na ní celé dětství tiše žárlila. Evangeline byla vždy krásnější a žádanější, každou schopnost se naučila dvakrát rychleji a to Grace přivádělo k šílenství. Když hrabě poslal svou starší dceru do Moltenu, Grace ten čas využívala, aby na sebe stahovala co nejvíce pozornosti, čím léčila své pošramocené pubertální ego. Když byla sebestředná Grace dostatečně stará, aby odplula za sestrou do zahraničí, Lybsterské panství si pravděpodobně oddychlo.

Otec ji do Moltenu poslal v jejích čtrnácti letech, tudíž v cizím království dospěla. Znovu se setkala se sestrou,  která jako by se stala ještě půvabnější. Evangeline pro Grace zajistila, kromě nejlepších učitelů, které platil jejich otec, i skvělé místo u dvora. Tehdejší vztah Evangeline a Moltenského krále byl veřejným tajemstvím a pravda o královo ložnici se dostala i k uším Grace. Ale spíš než aby se svou sestru pokoušela varovat, užívala si výhody, které díky Evangeline měla. To skončilo, když její sestra porodila králova bastarda a byla nucena se i se synem vrátit do Halburnu. Grace, která ještě nedokončila svá studia, v Moltenu zůstala sama. S jedinou oporou ve falešných přátelstvích a dopisech z domova, konečně se začala osamocovat. A sice nebyla jedno z nejroztomilejších dětí, dospívání jí konečně dalo krásu, kterou zdědila po své matce. Po otci zase získala vytrvalost a hrdost, v Moltenu zůstala aniž by si na svůj osamělý život a těžké studium jedinkrát postěžovala. I ona v Moltenu měla nejednoho nápadníka, ale aby nedopadla jako její sestra, sama si zakazovala zájem urozených lordů oplácet. Chtěla se vrátit do svého domova a pokud možno, bez újmy na své cti.

Na loď do Halburnu nastoupila ve svých devatenácti. Šťastná, že se po letech opět setká s rodinou a především se svou sestrou a tehdy už čtyřletým synovcem. Ale co posel přes moře nestačil vzkázat, Grace záhy zjistila. Její jediná sestra zemřela a její ostatky leží ve Frostfordu, protože nebýt Castella, mohla by ještě pořád žít. Navíc, Grace díky nim neměla možnost poznat svého synovce, se kterým se nevědomky mihla na moři během jeho návratu za otcem.

Její radost se přeměnila vztek a osobní slib Frostfordu vrátit to, co provedl. V rodinném sídle kvůli všudypřítomným vzpomínkám nechtěla zůstávat dlouho a vzhledem k jejímu věku a očekávaní brzkých vdavek, ani nemohla. Její otec pro Grace zajistil místo dvorní dámy mladičké královny. To ji mělo zajistit dostatek možností k tomu, aby nemusela podléhat domluvenému sňatku. Ale Grace má jiné myšlenky, než na hledání svého nastávajícího.

​

OSTATNÍ: 

• Pochází se silně věřící rodiny a víra jí zůstala. Ale po letech strávené v jiné společnosti, ranní mše,  modlitby ani desatero přikázání nebere tak vážně jako její rodiče. 

• Má dva starší bratry.

• Mluví plynně moltenštinou a trimštinou.  Dobře se zvládá domluvit i litevštinou.

• Má ráda tanec a hudbu. Nikdy se nebránila hodinám hry na klavír a harfu.

• Je alergická na skořápkové plody.

• Na levém boku má několik drobných jizviček - v dětství se na ni vrhla tlupa pouličních psů. Dlouholetý strach už sice překonala, ale odpor ke psům jí zůstal. 

• Tají to, ale ženy ji přitahují stejně jako muži. A zatímco muže se nikdy nedotkla, v Moltenu zažila krátký, čistě fyzický románek s dívkou. 

​

​

​

Minorin