Povaha:

Eric může na první pohled působit jako spořádaný, šarmantní a vyrovnaný muž, který ví, co se ve světě sluší a patří, a kde je jeho místo. A že to dělá úmyslně, protože první dojem je pro něj velmi podstatný a zakládá si na něm. Dříve mu bylo jedno, co si o něm ostatní mysleli, dnes tomu ale tak není. Nechce, aby ho zbytek té namyšlené aristokracie pomlouval na každém rohu, ve společnosti tak dokáže vytasit své na pohled až dokonalé chování, které se mu příčí, ale co by pro ten dobrý dojem neudělal, že? Eric je poměrně společenský, ale pokud by si mohl vybrat, pak by si bez zaváhání zvolil ženskou společnost. S ostatními muži sice dokáže vyjít, hlavně díky tomu, že ví, co ti ostatní imbecilové chtějí slyšet, ale s ženami to přece jen má jednodušší, a ty ho nenudí smyšlenými příběhy o svých dobrodružstvích na cestách. Zatímco se mu příčí se ve společnosti naparovat jako páv, aby mezi šlechtice s nosy nahoru zapadl, pak nemá sebemenší problém v tom se své vybrané ženě pár hodin dvořit; hlavně, že mu poté ukáže svou spodničku. Eric nepohrdne žádnou krásnou, přitažlivou ženou, a je mu vcelku jedno, zda je to mladičká panna, vdaná paní, či vdova. Dokud má stále pevnou kůži, pak si se svým úlovkem dokáže poradit. Nikdy, ale opravdu nikdy si s žádnou z těch žen neplánoval společnou budoucnost; pokud to na něj některá z těch krásek vybalila, buďto se rychle dekoval pryč, nebo na slova dané ženy pouze s úsměvem přikyvoval, aby jí mohl její sukni pozvednout naposled, než uteče a bude se jí nejméně několik měsíců vyhýbat.

Kromě jeho záliby v krásných ženách, má i poměrně dost rád zvířata, zvláště si potrpí na dobrých, statných koních, sám vlastní hned dvě klisny, na které by sice nedal dopustit, ale jakmile je jednoho dne opustí síla, pravděpodobně jejich život předčasně ukončí. Pokud by si měl vybrat domácího mazlíčka (a že to neplánuje) a měl si vybrat mezi kočkou a psem, rozhodně by zvolil kočku. Je toho názoru, že jsou mnohem čistotnější než psi, kteří by se měli používat pouze pro lov či k hlídání pozemku. Nejednou se setkal s malými, salónovými psíky, nad kterými ohrnoval nos, a nejraději by si z jejich huňatých kožichů udělal čepici. Ale pokud má slečně pochválit jejího čokla, aby si s ní užil jeden večer, pak to udělá.

I když je to vzhledem k jeho minulosti k nevíře, pak je Eric poměrně vzdělaný muž, sice se studiem začal o něco později, ale své tehdejší vrstevníky dokázal snadno dohnat. Nejenom, že se bravurně vyzná v historii, která ho mimochodem nebaví, ale byl excelentní student i co se týkalo geografie nebo kartografie; a že si do dnes libuje v mapách. Kromě toho je také skvělý šermíř, ale nemyslete si, že jakmile ho odzbrojíte, máte vyhráno; dokáže se také ubránit svými pěstmi. Mimo to mluví plynuje lafsky a trimsky, přičemž v Trimu se učil i moltenštině, ale z hlediska znalostí by se dokázal pouze dorozumět (a to ještě s obtíží). I když je to muž, pak si zakládá na pořádku, nejenom ve své komnatě, ale vadí mu i coby jen drobný bordel na chodbě či ve společenských místnostech; klade tak vysoké nároky na služebnictvo. Stejně tak si potrpí na svém ošacení, které neřeší pouze v případě, že vyráží na lov.

Měli bychom podotknout hlavně to, že je Eric poměrně nedůvěřivý člověk, a podezíravě se bude dívat i na svou vlastní rodinu, i když v případě jeho příbuzných půjde spíše o to, zda mu říkají pravdu, než aby jim nevěřil vůbec. Stejně tak nevěří ničemu, co mu ostatní poví, avšak i v tomto případě záleží na okolnostech; pokud se bude křičet 'hoří', pak vám dozajista uvěří, ale jakmile mu pochválíte jeho nový kabátec, bude vás pravděpodobně podezírat z toho, jakou laskavost po něm chcete. Eric se neřadí mezi hlupáky, i když tak čas od času může vypadat, hlavně pokud se napije alkoholu, umí si ale skvěle hrát se slovy, a jak už bylo výše zmíněno: moc dobře ví, co od něj ostatní chtějí slyšet. Ke konci bychom mohli zmínit, že Eric neholduje konfliktům a nevyhledává problémy, ale pokud mu budete stát v cestě, je dost možné, že na vás nevytasí meč, ale použije něco mnohem silnějšího: slova.

 

Minulost:

Navzdory tomu, že se narodil v Caefallu, pak ho odmalička nevnímal jako svůj domov. Jen co se naučil chodit, tak nebylo možné, aby poseděl na místě, a kam mohl, tam šel, kam vylezl, tam se vyškrábal, a nejednou tak svým chůvám mohl přivodit infarkt, když se jako malé dítě pohupoval na větvi, a byla jen otázka času, kdy malý lord spadne. A stejně tak, jako neposeděl na místě, když se naučil chodit, o sobě rád tvrdil, že je dobrodruh a cestovatel, jakmile se naučil obstojně mluvit. Eric valnou většinu svého dětství strávil venku, rád objevoval nová místa, a neplatil na něj žádný zákaz vydaný jak ze strany jeho rodičů, tak chův. Že někam nesmí? Na to nedbal. Nejprve se potuloval v blízkém okolí sídla, vždy tak, aby měl dům na dohled, a s přibývajícím věkem se vzdaloval dál a dál. I proto dnes zná tolik míst, které by jiní minuli. Eric byl sice odmalička učenlivé dítě, ale že by ho učení bavilo, se říci nedá, to už raději zahodil všechny svazky, listiny a knihy, a utíkal ven, vstříc dobrodružství. Jeho otec, lord Mark Atwood, měl problém svého syna udržet doma, Ericovi nenapomáhala ani jeho sestra Mary, která měla v období jejich dětství daleko více rozumu než on. Několikrát Erica zamknuli v jeho komnatě, a on se přesto sbalil a oknem utekl ven, a poté se hrdě vrátil hlavními dveřmi. Zamykání a útěky nepřestali, ani když na jeho okna byla přidělána mříže; že by to mělo mladého lorda zastavit? Donutit ho poslušně zůstat ve své komnatě? Kdepak. Eric to vzal jako výzvu, a zatímco si jeho otec myslel, že nad svým synem vyhrál, Eric už vylomil zámek a běžel vstříc dobrodružství, které na něj venku čekalo. Nemyslete si, že byl Eric problémové dítě, to ne, jako malý chlapec po pár výhružkách uposlechl své chůvy a rodičům neodporoval, ale jakmile ho jako staršího chtěli udržet doma, pak měli všichni kolem něj smůlu; ať už přišli s čímkoliv novým, Eric si vždy poradil a utekl: a vždy se vrátil!

Jeho matka vždy tvrdila, že z té své vzpurnosti vyroste, ale s přibývajícím věkem mu volnost chutnala stále více, a otec na něj byl krátký.

A když takhle jednoho dne putoval Stefan Atwood do Moltenu, bylo rozhodnuto: Erica poslali do Lafky. Co se zprvu zdálo jako skvělý nápad, který lorda Atwooda naučí poslouchat, se brzy objevil jako problém, a o něco později jako to nejhorší rozhodnutí v životě. Erica v Lafce sice přešla jeho touha po prozkoumávání světa, ale objevil tam zcela jinou touhu; krásné ženy a víno. Ericovi bylo tou dobou čtrnáct, pod křídly ho měl o dvě dekády starší baron a zároveň starý přítel Ericova otce, a než aby mladého muže učil poslušnosti, ještě ho podporoval v tom, aby proháněl dívčí sukně. A zatímco tedy Eric navštěvoval lože starších žen, které mu předávaly své zkušenosti, a naopak zbavoval věnečků mladé dívky, jeho otec začal opět konat; Eric se tak po téměř třech letech musel vrátit do Caefallu, kde nezůstal dlouho. Jeho cesta vedla z Lafky do Caefallu, a z Caefallu rovnou do samotné Svaté říše. A že se s ním v Trimu nikdo nemazlil. Na tehdy sedmnáctiletého lorda nedbal nikdo ohled. Neposlouchal? Dostal do těla. Nechtěl sedět u stolu a učit se? Učitel ho nelítostně vzal rákoskou přes prsty. Eric se s nelítostivým přístupem brzy zklidnil, začal se více učit, a dokonce projevil zájem jak o šerm, tak boj celkově, avšak to pouze z důvodu, aby se dokázal ubránit svým učitelům, kteří pro ránu nešli daleko.

Eric do Trimu dorazil jako nevybouřený, sedmnáctiletý lord, a zpět do Halburnu se vrátil až o dlouhých šest let později, když se jeho trimští učitelé shodli na tom, že je mladý Atwood srovnaný a smí se vrátit domů. Ale neměli tak úplnou pravdu: Eric se sice uklidnil, mládenecká, nevybouřená léta ho přešla, ale rozhodně nezanevřel nad tím, co před spousty lety objevil v Lafce; učitelům to zůstalo skryto, ale lord Atwood při svém studiu v Trimu nadále naháněl dívčí sukně. Neomrzelo ho to v Lafce, ani v Trimu, a už vůbec ne v Halburnu. Přesto ho po jeho návratu nemuseli zamykat v komnatách, a v podstatě už na to ani neměli právo; před rodiči stál mladý, vyspělý muž, který se na oko tvářil jako napravený lord, ale v hloubi jeho duše stále dřímala jistá vzpurnost, tu už ale Eric dokázal v nevhodných chvílích potlačit.

​

Ostatní:

• Ve velmi velké oblibě má krásné ženy. Nepohrdne večerem stráveným s krásnou pannou, ale také neodmítne starší, ale stále přitažlivou ženu, do jejíž zkušených rukou se rád oddá.

• Pokud už netráví svůj čas doma, je dost možné, že ho najdete v nejbližším nevěstinci.

• Mluví plynuje lafsky a trimsky, obstojně moltensky.

• Libuje si v kvalitním alkoholu.

​

​

 

Val