Povaha:

Mia nebo taky Scarlet, jak se občas představuje, je zajímavým exemplářem životem zatvrzelé mladé ženy. Je velmi tvrdohlavá a nenávidí, když se jí muži snaží říkat, co má a nemá dělat. Většinou lidí okolo sebe opovrhuje, někdy potajmu, ale jindy přímo a viditelně. Nejhorší jsou pak rozmazlené ženy, chované ve zlatých klecích, které nikdy nepoznaly drsnou realitu opravdového života. Nebo muži, jejichž penisy jim z hlavy vytlačily mozek, takové nenávidí nejvíc.

Ostrý jazyk a umění lhát zvládá na výbornou, občas sama přemýšlí nad tím, kde je v jejím životě vlastně pravda, jestli ze všech těch podvedených, není nejvíc podvedená právě ona, protože lže sama sobě. S tím souvisí i její umění manipulace, která je o to jednodušší, když jste mladá žena. Má pro strach uděláno, ale snaží se nepouštět do zbytečně riskantních situací. Je odvážná, ale není hloupá.

Ačkoli je otrokářkou, má ráda jistou úroveň a nesnáší, když se musí zahazovat s někým, kdo se chová jako utržený ze řetězu. Ačkoli odsuzuje malichernost, musí uznat, že čas od času se ráda zahalí do krásných šatů a šperků, ale oceňuje u nich zejména praktičnost. Vybírá si poněkud obscénní kousky s dlouhými rozparky, ve kterých se dá v případě nouze jet i na koni.

Za dobu tréninku, na který jí její otec poslal si v sobě vypěstovala chlad a temnou díru, ve které mizí veškeré výčitky. Je velmi nedůvěřivá a stojí si za tím, že co si člověk sám neudělá, to nemá. Preferuje samotu před společností, je totiž vznětlivá a rozčiluje ji hloupé tlachání znuděných dam nebo třeba mlaskání. Ale vnímání těchto podnětů se na svých cestách s otroky naučila omezit a ignorovat.

 

Minulost:

Mia se narodila jednu tuhou zimu na severozápadním pobřeží Lafky. Její matka byla chudá prodavačka ryb, které jí dodával Miin otec – ať to byl, kdo to byl. Od první chvíle, kdy spatřila svět mimo lůno své matky, musela Mia vynikat ve své síle. Jen málo dětí tu zimu přežilo, ať už kvůli podivné epidemii, která spolykala mnoho dětských životů a která se v té době po pobřeží šířila, anebo zkrátka a prostě díky faktu, že byla opravdu zima. Chatrč, ve které s matkou žily, byla strohá díra s mezerami ve zdech, do kterých se zakusovaly tesáky ledového větru. Matka s dcerou měly jen velmi málo jídla, a ještě méně peněz. Mléko, kterým matka kojila bylo chudé a organismus malé Mii oslabený.

Nebyl to dobrý život, a tak když jedné z ponurých nocí na dveře chatrče zabouchal starší muž, vysvitla v životě Mii malá naděje. V pohledu její matky se mihlo něco podivného, když spatřila jeho tvář zakrytou kusem látky a Mie tak mohlo vůbec poprvé dojít, že její táta pravděpodobně nebyl rybář z místní smrduté zátoky, ale nějaký obchodník s velkým domem a zpustlýma očima. Zaplatil matce nějaké peníze a ona mu dítě pomalu podala, vzal si jej a on ani Mia už se do chatrče nikdy nevrátili.

Tedy, záleží na úhlu pohledu, ale dům muže, do kterého jí vzal se za chatrč mohl považovat jen těžko. A tak se Mia zbavila nejen možnosti onemocnět, vlezlé zimy, ale i matky. Nezlobila se, ani nemohla, malé dítě jen těžko rozliší něco víc, než je hlad a únava, ale ani později si nemohla stěžovat. Její otec jí zachránil potom, co se dozvěděl o epidemii a svého bastarda si dovedl zpět domů. Byl by to nejspíš neudělal, ale krátce předtím mu zemřela manželka, takže nebylo nikoho, kdo byl mohl jeho činy zpochybňovat. Doma se seznámila se svým starším, polovičním bratrem. Choval se k ní tvrdě, ale když šlo do tuhého, vždy ji chránil a staral se o ni.

Jejich otec obchodoval s koňmi a taky s lidmi, ale k tomu později. V Lafce byl uznávaným chovatelem a mimo jiné byl i baronem, ale to není až tak důležité. Jak s bratrem rostli, ukazovalo se, že zatímco on se choval jako zhýralý opilec, ona měla jisté nadání na problémy, ze kterých se ale vždy dokázala vykroutit. Měla mrštný jazyk, který uměl lhát, jako když se nechumelilo. Otci se její vypočítavost a pozdější půvab mnohokrát hodil a když ji více a více zapojoval do pletich svých obchodů, objevil, že má jeho dcera i jiná nadání. V rozletu rodinného byznysu mu ale trochu bránil fakt, že je žena. Pro tyto obchody bylo zapotřebí, aby zesílila, a tak ji poslal učit se boji.

Když se po několika letech vrátila, stala se z ní docela jiná žena a z jejího otce mrtvola. S bratrem zdědili majetek půl na půl. Její bratr sem tam dál obchodoval s koňmi a ona po pár týdnech opustila sídlo a vydala se obchodovat více do terénu. V Cahilu šly obchody s lidmi jako po másle, vedla dlouhé karavany, potkala spoustu zajímavých lidí a naučila se novým dovednostem i jazykům. Sem tam se zapletla do nějakých intrik souvisejících s politikou či válkou a využila informace ve svůj prospěch a prospěch své kapsy. Nyní se poprvé po několika letech z Cahilu přesunula do Halburnu, aby rozhodila síť svých obchodů také zde.

​

Ostatní:

• Za ta léta práce si mezi otroky našla přátele i ochranáře, koupila jim svobodu a oni s ní na důkaz vděku zůstali a kryjí jí záda.

• Vyniká v boji na blízko i v jízdě na koni.

​

​

​

Hawk