Povaha:

Navzdory tomu, že se jí nedostalo žádné lásky ze strany rodičů, měla dostatek pozornosti od svých chův, kterým se podařilo z Alicent vychovat příkladnou mladou dámu. Od útlého věku sama projevovala jisté umělecké nadání, převážně si oblíbila malířský štětec a plátno, a samozřejmě také různorodost barev, přičemž po několik let cvičila své dovednosti jak v oblasti samotného malování, tak také i hře na různé nástroje. Alicent si ze všeho nejvíce oblíbila právě typický klavír, byl to první hudební nástroj, na který se zvládla naučit, a sic dokáže ovládat i house, flétnu či lyru, pak tyto nástroje nevzala do ruky už spoustu let, a věnuje se pouze hře na klavír, u které si ráda prozpěvuje. I zpěv jí jde, ale zpívá pouze v naprostém soukromí (ať už s doprovodem hry na klavír či bez), nemá ráda, když její zpěv někdo poslouchá, a pokud už jí opravdu poslouchá, a ona na to přijde, pak je to jedna z mála věcí, která jí dokáže naštvat.

Její chůvy jí vychovávaly s přísností, Alicent se tedy neumí hrbit, nedělá jí problém pokorně sklánět hlavu, a co se týče jejího postoje, jen málokdo by našel nějakou chybičku, stejně tak i úctyhodně vyšívá, avšak k tomu se uchýlí jedině v případě, že už nemá co na práci, případně je ochuzena o inspiraci při svém milovaném malování. Ačkoliv vyšívat umí, její vyšívky se nemohou zařadit mezi ty nejkrásnější; čas od času se jí povede opravdu slušná, nádherná práce, ale Alicent to většinou odbije a spokojí se s průměrným výtvorem (což neplatí u jejích kreseb). Několik let v naprostém odloučení, pouze ve společnosti starých služebných, kterým rozuměla pouze pár slov, se naučila vystačit si sama se sebou. Společnost sice neodmítne, ale taktéž jí nijak nevyhledává, občas jí sice přepadne pocit si s někým příjemně popovídat, ale také může mít den, který bude chtít strávit pouze sama se sebou, a se štětcem mezi prsty. Alicent moc nemá v lásce jakýkoliv druh zvířete; nikdy neměla žádného mazlíčka a taktéž po něm ani netouží, stejně tak se vyhýbá jakýmkoliv domácím zvířatům, na která může narazit. Možná by byla schopná pohladit si přítulnou kočku nebo roztomilého psa, ale větší pozornost by jim ze své strany neudělila.

 

Minulost:

Alicent se narodila do té méně významné rodinné větve rodu Osbornů. Její otec byl takovou černou ovcí rodiny, neboť se staral o všechno ostatní, kromě svých povinností coby lorda z Caisteru, a její matka? Portská šlechtična, dcera významného barona, která nenáviděla Halburn od chvíle, kdy poprvé vstoupila na jeho půdu, a o něco později i svého manžela. Jejich manželství nebylo šťastné; lord Osborne se daleko raději věnoval opíjení a návštěvě nevěstinců, a nová lady z Caisteru se zmohla pouze na to posílat do své rodné země jednoho posla za druhým, aby byla z nešťastného svazku propuštěna. Její manželství nezachránilo ani početí právě Alicent, která byla ihned po svém příchodu na svět odkázána pouze na chůvy, které jí nahrazovaly chybějící péči a pozornost ze strany rodičů. Alicent do určitého věku ani nevěděla, že má kromě svých rodičů další příbuzné, narodila se a žila s matkou ve skromném sídle v Leeds, obě zcela odloučené od lorda Osborna, který zcela zapomněl, že by se měl starat o manželku a rostoucí dceru. Alicent nebylo ze strany matky dovoleno navštívit Caister a zbytek jejího příbuzenstva, snažila se svou nenávist vštípit do hlavy i své dceři, a možná by se jí to postupem času i podařilo, kdyby jí Alicent opravdu vnímala jako matku, nikoliv jako ženu, která jí pouze dala život, a nijak více se o ni nezajímala, a právě na velký nezájem ze strany své matky doplatila; v necelých patnácti letech byla poslána právě do Porta k rodině své matky, u které se ale neohřála příliš dlouho. Ani ne měsíc po svém příjezdu jí její druhá strana rodiny výhodně provdala za syna jejich rodinného přítele.

Alicent se sice provdala za pohledného, šarmantního a hlavně věkově stejně starého lorda, avšak ten s její matkou sdílel jednu společnou věc; ani on neměl v lásce Halburn, a nebohou lady Osborne si vzal pouze pod nátlakem ze strany vlastní rodiny. Alicent se tak rázem ocitla sama, v malém, starém sídle, ve kterém se necítila pohodlně ani nijak příjemně. I ona byla – stejně jako její matka – ignorována ze strany svého manžela, který dával přednost večírkům a popíjení se svými přáteli, a za Alicent šel vždy pouze v silně opilém stavu. Nebohá lady si tak vypěstovala silnou averzi na alkoholické, a pro ni, hříšné nápoje, vadil jí pouze nepříjemný pach, který vždy vycházel z úst jejího manžela, kterého viděla střízlivého jen málokdy. Alicent strávila dlouhých pět let v naprostém odloučení od všeho, co znala, v domku, který nesnášela, s minimálním počtem služebnic, kterým nerozuměla, neboť se nikdy nestačila naučit portsky. V Portu si připadala jako vetřelec, škodný hmyz, který by každý kolem ní rád vyhubil, neboť kdykoliv měla tu „čest“ ve „svém domově“ hostit přátele svého manžela, dočkala se akorát nepříjemných, pomálu až nenávistných pohledů.

Alicent tak byla poprvé za těch dlouhých pět let šťastná, když se k ní donesla zpráva, že její manžel tragicky zahynul na lovu. Rázem tak byla osvobozena od pomalu chátrajícího a rozpadajícího se domu, a ani na okamžik nezaváhala, a vydala se rovnou do Halburnu. Alicent se vrátila do Leeds, do soukromého sídla své matky, a přijela právě včas; dozvěděla se, že její otec zemřel teprve před pár měsíci, a její matka ho na onen svět následovala teprve týden zpátky. Smrt jejích rodičů ji nijak nepostihla, nikdy je nepovažovala za otce a matku, nýbrž je vnímala pouze jako dva sezdané lidi, kterým se – na rozdíl od ní – podařilo počít potomka. Alicent tak byla zcela volná, nevázána na nikoho jiného, a po opravdu dlouhých letech se rozhodla, že pozná zbytek svého příbuzenstva v Caisteru.

​

Ostatní:

• Přímo nesnáší jakýkoliv druh alkoholu; nevoní jí a na vlastní kůži ví, co dělá s lidmi pod jeho vlivem. Víno jakékoliv kvality tedy raději vymění za šálek chutného bylinného čaje.

• Ačkoliv žila několik let v Portu, a měla portského manžela, tím jazykem nemluví. Obstojně ale ovládá lafštinu, zvládla by se dorozumět vorausky.

• Po smrti svého manžela si vzala zpět své dívčí příjmení.

​

​

​

Val