Povaha:

Helen je odmalička velice laskavá dívka se srdcem na pravém místě, má poměrně klidnou a vyrovnanou povahu. Je to takové sluníčko, co se neustále usmívá a dokáže svou dobrou náladou nakazit i ostatní, vždycky byla prostě veselá dokázala lidem mnohdy zlepšit i náladu. Ale jako každý jiný, umí být i smutná nebo naštvaná, ona emoce prožívá velice intenzivně. Takže je také citlivá a empatická, možná proto se jí vždycky každý svěřoval, jakoby věděl, že ho Helen vyslechne a případně i pomůže, nikdy by se k nikomu netočila zády. Je velice přátelská, má ráda, když má kolem sebe lidi, se kterými si může popovídat a kterým může věřit. Helen je sice spíše introvert, přesto jí společnost lidí nevadí a umí být docela upovídaná, avšak nemyslí to zle, jen si občas neuvědomuje, že by měla raději mlčet. Občas je ráda sama, když bloumá nad různými věcmi a nebo vyšívá, což si zamilovala jako malá a je v tomto ohledu velice talentovaná. Má ráda i knihy především zamilované romány, protože je to poměrně naivní dívka, která se snaží v každém najít něco dobrého. Helen nesnese násilí a hádky, kdykoliv se tak k něčemu takovému schyluje, raději odejde, než aby se hádala. Helen se bojí výšek, jako malá totiž spadla ze stromu, když neodhadla své síly a byla poměrně vysoko, od té doby jí výšky nedělají vůbec dobře. Nemá ráda, když se někdo buď k ní nebo k ostatním chová hnusně, ona má tendenci každému pomoct a vyslechnout ho, takže namyšlené a arogantní lidi nesnese a snaží se jim vyhýbat, pokud to ale nejde, dokáže se na ně celou dobu usmívat. Je taky snílek, kromě vyšívání miluje hudbu, avšak sama hraje jen na piáno a ne zrovna moc dobře, takže raději poslouchá někoho, kdo umí na nějaký nástroj hrát. Avšak i ona umí někdy vybouchnut a to se musí opravdu velice naštvat, aby po někom sama vyjela, takže pokud ji někdy uslyšíte zvýšit hlas, nestává se to vůbec často. Ona raději člověku v klidu něco vysvětlí, než by na něj hned řvala, ale pokud to zrovna nejde a ona je podrážděná, dokáže zvýšit hlas a dát tak najevo, že se jí něco nelíbí. Ráda se učí novým věcem a poznává nové místa a lidi, miluje když někdo vypráví příběhy, to vydrží vážně dlouho poslouchat. Je puntičkářka a nesnáší nepořádek, ona dbá vždycky na to, aby její komnaty byly uklizené. Helen také miluje tanec, není kdo ví jaká tanečnice, ale základní tance umí a tak ráda tancuje. Je to vášnivá dívka, která i přes svou křehkou povahu dokáže milovat a dokáže bojovat za to, na čem jí záleží.

 

Minulost:

Narodila se v Lafce hraběti Gasparovi a jeho ženě hraběnce Anně jako druhé dítě a první dcera. Její starší bratr jí byl velkou oporou a měli spolu skvělý vztah, on ji totiž vždycky chránil a jako malí si spolu často hráli. Až když měla pět let, přibyla další dívka, Alexandra, která i když byla o dost mladší, našlo se pro ni mezi sourozenci místo a byli takoví tři mušketýři. Helen oba dva rodiče milovala jako i bratra a sestru, nejvíce byla však upoutaná na otce, který ji jako malé četl příběhy a ona to milovala, kdykoliv tedy měl někam odjet, držela se ho jako klíště, tak vždycky když odjížděl, dál jí na krk medailonek na kterém byla vyryta růže, kterou její otec dostal, od svého otce. Pokaždé tak malá Helen nosila tento medailonek a když se otec vrátil, zase mu ho dala. Ze všeho, co se jako lady učila, jí nejvíce bavilo vyšívání a vlastně v něm vynikala, dokázala vyšít všechno - od kytiček, nápisů až po krajinky. Učila se i na hudební nástroje, ale to jí nešlo, takže umí hrát jen trochu na piano. Když jí bylo deset let, často s bratrem lozili venku po stromech, jenže malá Helen neodhadla své síly a vylezla docela vysoko, když se podívala dolů, zamotala se jí z výšky hlava a spadla na zem, naštěstí se jí nic vážného nestalo, jen se od té doby bojí výšek. Její matka si prošla několika potraty, když porodila mrtvého chlapce, přitom zemřela i ona. To všechny zasáhlo, její otec už nebyl usměvavý jako dřív a i jindy veselá Helen zesmutněla a trvalo několik měsíců, než se jí na tváři objevil úsměv. Její starší bratr byl ve svých dvaceti letech zasnouben a její otec jí našel také manžela a to poměrně mladého lorda a prvorozeného syna hraběte z Lafky. Jmenoval se Dmitrij a byl jen o necelé dva roky starší. Helen se to první nelíbilo, otec jí slíbil, že jí jednou nechá manžela vybrat, ale nakonec se toho ujal sám. Mnoho nocí proplakala v náručí svého bratra, který byl čerstvě ženatý a v sídle se tak pohybovala i jeho nová žena. Helen viděla svého snoubence až několik týdnů před svatbou, aby se spolu seznámili a hned zjistila, že není tak špatný jak čekala a že si také rozumí. Po několika dnech, co spolu strávili se do něj zamilovala a on do ní, byla tak konečně šťastná. Týden před jejich svatbou došlo ale k jistým událostem, které jí změnily život. Lafkou se prohnala zákeřná nemoc, která jí nejprve vzala otce a sestru a nakonec i bratra a jeho ženu. Zůstala po boku snoubence, když oba onemocněli, Dmitrij byl na tom však o dost hůře a zemřel v horečkách. Mladá lady měla taky na mále, ale z nějakého důvodu přežila, naprosto zdrcená z toho, co se stalo. Během několika dnů přišla o celou rodinu a dlouhé týdny nevylezla z komnat, když se řešilo, kam půjde a co s ní bude. Mezitím začala zuřit válka a jí nezbyl nikdo, než bratranci a sestřenice v Halburnu, kam chtěla jet. Viděla je jen párkrát a to když byla malá, přesto však byli jediní, kteří jí zbyli.

​

Ostatní:

• Umí vyšívat.

• Má medailonek na kterém je vyrytá růže.

​

​

​

Gabzz