Povaha:

Plavovlasá Tureská lady je dokonalým příkladem naivní mladé dívky s hlavou v oblacích a růžovým světem, je snílek a představováním si perfektního života dokáže strávit minimálně polovinu svého dne. Alessa toho ve svém životě nezažila příliš zlého a bolestivého, není tedy divu, že na svět pohlíží jinak, než ostatní. Je optimistka, za každou cenu se snaží vždy myslet na všechno dobré a předem často rovnou počítá se svou alternativní verzí, která se, ovšem, ve většině případů nevyplní a pro ni je to zklamáním, avšak jen dočasně. Alessa se dokáže radovat z naprostých maličkostí; od blyštivých dárků až po skvělou snídani, nejlépe sladkou. Právě sladké má ráda, a i když si plně uvědomuje, že pokud do sebe nacpe několik kousků chutného koláče a bude jí špatně, i tak to udělá; nikdy si neodpustí něco dobrého na zub bez ohledu na to, zda to její žaludek přijme či nikoliv. Právě stravování je u Alessy poměrně velký problém, neboť často nedokáže strávit normální pokrmy jako ostatní, převážně pak více mastná jídla jí nedělají dobře, a pokud něco takového pozře, často se pár minut poté ohýbá u kbelíku, který je v tu chvíli jejím největším přítelem.

I přes své časté žaludeční problémy se nadále dokáže usmívat od ucha k uchu, ráda kolem sebe hýří pozitivní energii, a často se zdržuje v přítomnosti veselých a stejně naladěných lidí (přesto se jen tak nenechá rozhodit pesimistou). Alessa má skvělé nadání na hru na klavír, stejně tak zbožňuje poezii, vlastní nejednu knihu od známého Tureského básníka, ráda tráví večery tím, že si čte zamilované básně, případně příběhy, v tu chvíli na povrch opět vyplouvá její povaha snílka, a právě často sní o perfektním životě s mužem, kterého bude z celého svého srdce milovat. Asi jako každá žena, i Alessa má ráda hezké, honosné šaty a krásné šperky, ani ona neodmítne tu nejvyšší kvalitu, a sic se jí často dostávalo i nádherných šperků z Lafky a té nejlepší látky na šaty, nikdy to přímo nevyžadovala; není rozmazlená a dokáže se spokojit i s nižší kvalitou.

 

Minulost:

Lady Alessa Vauville, nejmladší potomek barona Vauvilla z Turesu, a zároveň také jediné dítě, které se dožilo prvních pěti let života. Před Alessou se narodilo dohromady ještě pět dětí, tři se nedožily prvního roku, zbylé dvě zemřely, když byly Alesse dva roky; od té doby bylo malé děvčátko hlídané na každém kroku, a sic se jednalo o dceru barona, měla tolik chův, služek a stráží jako královský potomek. Alessa byla pro svou rodinu klenot, který se musel nepřetržitě hlídat, a nic se mu nesmělo stát. Kdykoliv se dívenka trochu odřela, případně si odkašlala, její otec byl schopen vyměnit všechny její chůvy i služky kvůli zanedbání péče o svou jedinou dceru, a také jedinou dědičku jejich prostorných pozemků. Ačkoliv se během let podařilo Alessině matce ještě několikrát otěhotnět, donosit zvládla pouze dvě děti – jedno porodila mrtvé, druhé zemřelo pár hodin po narození. Právě pochmurná atmosféra Alessina domova jí donutila začít všechny rozveselovat; od špatných vtipů až po ty nejhloupější grimasy, které alespoň na moment zahnaly veškerý smutek, který panoval v domě, a které také rozřízly dusnou atmosféru a v domě se na pár minut dalo volně dýchat. Alessa byla i přes svou veselou, a často živou povahu, zcela bezproblémové dítě, občas jí chyběl sourozenec, ale toho si vynahrazovala hrou na klavír, kterou od prvního momentu ovládala bravurně.

Alessa se poprvé setkala s jinými šlechtici ve svých třinácti letech, když její rodiče hostili svého lenního pána a jeho rodinu. K překvapení všech, hrabě měl stejně starého syna, se kterým si Alessa okamžitě padla do oka; oba dospívající šlechtici toho měli hodně společného, a po příjemně stráveném večeru si ještě dlouho poté posílali dopisy, byť nikdy neměli tu možnost se opět vidět. Čím byli starší, tím se jejich vztah prohluboval, a brzy se z přátelských dopisů stali dopisy zamilované. Alessa byla natolik zaslepená láskou, že ani pořádně nedokázala truchlit, když její otec zemřel; jednak k němu neměla nijak výrazný vztah, a také se starala pouze o to, zda ještě někdy uvidí syna hraběte. Avšak na místo toho, aby se s ním po třech letech setkala, byla vlastní matkou poslána do vzdáleného Halburnu, do Howe k hraběti Caldawayi, otcovu dobrému příteli, aby se stala jeho chráněnkou. Alessa vůči rozhodnutí své matky nedokázala nic udělat, přesto neodporovala, a na dlouhou cestu si vzala všechny své zamilované dopisy, a zapřísahala se, že i přes větší vzdálenost nezapomene na svou první lásku, leč dětskou, a bude mu i tak nadále pravidelně psát.

​

Ostatní:

• Alessa je velký snílek, také má romantické srdce, které bylo až doposud ukradeno pouze dvakrát: poprvé synem hraběte, po druhé roztomilým černým mopsem, kterého pojmenovala Hector.

• Často má žaludeční potíže, ne všechno jídlo dokáže strávit.

• Skvěle ovládá hru na klavír, taktéž se snaží vymýšlet své vlastní zamilované básně. Nikdy jí nešlo vyšívání.

• Vždy měla jisté nadání pro jazyky; mluví plynule trimsky, navalsky a halburnsky, taktéž ovládá základy moltenštiny, a své znalosti hodlá nadále rozšiřovat.

• Do dnes má u sebe všechny zamilované dopisy, které dostala od syna hraběte, a který byl také její první láskou, byť ho viděla pouze jednou v životě.

• Alessa nemá ráda tmu, často tedy usíná při několika svíčkách. Taktéž nemá ráda bouřky, nebojí se jich, ale přijdou jí depresivní, jako by vyháněly ze světa radost.

​

​

​

Val